Základní informace o závodní preventivní péči (ZPP)

ZPP se rozumí prevence včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevence úrazů. Jejím cílem, který je možné dále zvyšovat využitím nástrojů podpory zdraví, je udržení dlouhodobé práceschopnosti zaměstnanců (jeden z předpokladů kvality výsledků činnosti zaměstnavatele).

Tuto péči poskytují zdravotnická zařízení ve spolupráci se zaměstnavatelem; zdravotnická zařízení mají postavení odborného spolupracovníka. Součástí pracovně lékařské péče poskytované zdravotnickým zařízením v souladu s § 35a zákona o péči o zdraví lidu je:

odborná poradenská činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví a sociální pohody zaměstnanců,
zjišťování pracovních podmínek při výkonu práce a sledování jejich vývoje a pravidelná odborná kontrola (vnitřní audit) pracovišť zaměstnavatelů,
zjišťování vlivů práce a pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců, provádění lékařských preventivních prohlídek zaměstnanců a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci v podmínkách zaměstnavatele,
spolupráce při zajišťování první pomoci, spolupráce s příslušnou krajskou hygienickou stanicí a spolupráce při výcviku a výchově v oblasti ochrany a podpory zdraví

Základním předpokladem poskytování kvalitní odborné spolupráce je znalost konkrétních pracovních podmínek, za kterých je práce podle pracovní smlouvy vykonávána, a znalost zdravotního stavu zaměstnance. Důraz je kladen především na konzultační a poradenskou činnost pro zaměstnavatele a zaměstnance a jejich zástupce a dohled nad pracovními podmínkami. Součástí ZPP není léčení s výjimkou poskytnutí akutní nebo neodkladné zdravotní péče při ohrožení zdraví nebo života. ZPP není vázána na registraci u praktického lékaře, je poskytována zcela nezávisle vedle principů tohoto smluvního vztahu zdravotnického zařízení a zdravotní pojišťovny.

Chcete vědět ještě víc? Doporučené právní předpisy:

Mezinárodní normy:

Vyhláška č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161)
Vyhláška č.20/1989 Sb., o Úmluvě o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí (č. 155)
Směrnice Rady Evropy č. 89/391/EHS, o zavedení opatření podporujících zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, týkající se opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Vnitrostátní právní předpisy:

Zákoník práce
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, (dále jen „zákoník práce“)
Právní předpisy o péči o zdraví a o všeobecném zdravotním pojištění
- Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o péči o zdraví lidu“)
- Zákon č. 548/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu
- Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“)
- Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
- Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“) – zejména § 11, § 17, § 21, § 35, §38
Zvláštní právní předpisy, upravující zdravotní způsobilost k některým pracovním činnostem
- Zákon č.361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
- Doporučení společnosti pracovního lékařství 05/2007
- doporučení SZÚ (státní zdravotní ústav)
- Nařízení vlády č.352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti
- Vyhláška MD Č.101/1995 Sb., řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy
Finančně právní předpisy
Ostatní právní předpisy
- Nařízení vlády č.290/1995 Sb., seznam nemocí z povolání
- Vyhláška č.440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění
- Vyhláška č. 342/1997 Sb., postup při uznání nemoci z povolání
- Vyhláška č. 432/2003 Sb., podmínky pro zařazování prací

Povinnosti zaměstnavatele

Základní povinností zaměstnavatele je umožnit všem zaměstnancům přístup k ochranným a preventivním službám; jedná se zejména o povinnost:

zajistit pro všechny své zaměstnance ZPP,
nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,
sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovně lékařskou péči a jakým ZPP prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví,
zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech vydaných k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pravidelně ověřovat jejich znalost a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování,
zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci,
zajistit zaměstnancům dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik,
kategorizovat práce a informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví,
zabezpečit mimořádná měření faktorů pracovních podmínek na žádost zařízení závodní preventivní péče nebo podle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, pokud se jedná rizikové práce,
poskytovat zařízením ZPP informace nutné k ochraně zdraví při práci.

Povinnosti zaměstnance

Zaměstnanec je povinen podrobit se ZPP prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy u lékaře zdravotnického zařízení, které pro poskytování pracovně lékařské péče zvolil zaměstnavatel. Případné neuposlechnutí lze tedy posuzovat jako porušení pracovní kázně. V případě odmítnutí podrobit se vstupní prohlídce před uzavřením pracovního poměru by mělo toto odmítnutí vést k neuzavření pracovního poměru v rámci smluvní volnosti.

Důvodem vyloučení svobodné volby lékaře a zdravotnického zařízení je nezbytná znalost konkrétních pracovních podmínek a dynamiky jejich vývoje při hodnocení možného vlivu práce na vývoj zdravotního stavu, posouzení zdravotní způsobilosti k práci nebo návrhu preventivních opatření.